12 NEJ (1986)








Ještě jsem se nestačil ani nadechnout a už je čas na ohlédnutí. Od mých prvních začátků uplynulo víc než dvacet let a také drážky na starých deskách jsou již vyhlazeny. Jak tedy vyhovět všem těm, kteří mě žádají o nahrávky Náhrobního kamene, Pokoje č. 26,Povídej a dalších? Originály se bohužel nezachovaly a tak nezbylo než ty nejžádanější nahrát znovu, ale tak, aby se od originálů lišily co nejméně. Kromě dvou nově upravených písní jsme tedy zachovali původní aranžmá a při výběru skladeb jsem se řídil citem. Je mi líto, že deska není nafukovací, ale víc písniček se na ni opravdu nevešlo…

Petr Novák






Náhrobní kámen

Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou
kde rostou stromy bez listí
tak vyjdeš na místo, kde tvý slzy spadnou na hrob,
co nikdo nečistí

Jen starej rozbitej náhrobní kámen
řekne ti, kdo nemoh už dál
tak sepni ruce svý a zašeptej ámen
ať jsi tulák nebo král

Dřív děvče chodilo s kyticí růží
rozdávat lidem štěstí a svůj smích.
Oči jí maloval sám Bůh černou tuší
pod jejím krokem tál sníh

Všem lidem dávala náručí plnou
sázela kytky podél cest
jednou však zmizela a jako když utne
přestaly růže náhle kvést

Pak jsem jí uviděl ubohou vílu
na zvadlých květech věčně snít
všem lidem rozdala svou lásku a sílu
že sama dál nemohla žít

Tak jsem jí postavil náhrobní kámen
a čerstvé růže jsem tam dal
pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen
a svoji píseň jsem jí hrál




Toreador se nesmí bát

Pusťte dnes dceru svojí se mnou ven
nebuďte paní na nás zlá
přece jí nesvěříte čtyrem zdem
vždyť víte že mě ráda má

Dávám vám na to ruku svou (ruku svou)
že přijdem zpět zároveň s tmou (přijdem s tmou)
nepůjdem dál než na bulvár
kde v kině snů budou hrát
jak býků pán v koridě sám
zahyne rád pro dívku svou
pro dívku svou

Toreador se nesmí nesmí bát (nesmí bát)
život svůj za dívku krásnou dát (život dát)
toreador se nesmí nesmí bát (nesmí bát)
ten film jen dneska budou hrát (jen dnes hrát)
toreador se nesmí nesmí bát (nesmí bát)
toreador se nesmí nesmí bát (nesmí bát)
toreador se nesmí nesmí bát (nesmí bát)...




Dětský oči

Její dětský oči smutně na mě hledí
jako když to vědí, že jí nechám být
její dětský oči pro mě pláčí
svou tvář v slzách smáčí, že už musím jít
že prej zná lásku, která je věčná
že prej mně může všechno dát
že by mi byla prej strašně vděčná
kdybych jí chtěl mít trochu rád

Prosím tě děvče, vždyť ty jseš dítě
kolik ti jenom může být?
vždyť ani nevím, zda-li pak smím tě
na ústa hebká políbit

Dala mi ústa, dala mi sebe
potom šla domů sama spát
já tu teď stojím, hrůzou mi zebe
teď se mi o ní bude zdát




Já budu chodit po špičkách

Zavři pusu a jdi spát
vždyť už bude brzo den
nech si o mně něco zdát
ať je krásný ten tvůj sen

Já budu chodit po špičkách
snad tě tím nevzbudím
až slunce vyjde v tmách
polibkem tě probudím

Jdi si lehnout ať už spíš
ať z toho snu něco máš
ráno až se probudíš
polibek mi taky dáš

Já budu chodit po špičkách
snad tě tím nevzbudím
až slunce vyjde v tmách
polibkem tě probudím

Já budu chodit po špičkách
snad tě tím nevzbudím
až slunce vyjde v tmách
polibkem tě probudím

Rozhoď vlasy na polštář
a sni o mně krásnej sen
nebo ráno nepoznáš
že je tady nový den

Já budu chodit po špičkách
já budu chodit po špičkách
á.....




Hvězdičko blýskavá

Hrozně ráda máš ten gril tam v přízemí
Proč já blázen jsem tam byl a chtěl tě mít
Z velkých fotek a malých roliček tvých
Já znal tvůj smích
A ten úsměv dvouřadý jsem chtěl mít sám
Byl jsem pryč z té záhady, že tě vážně mám
Žil jsem s tebou od těch dob několikrát
Mám a nemám tě rád

Hvězdičko blýskavá
Mám život svázaný s tvým
Těžko tě získávám
Lehko tě ztrácím - já vím
Jak mám spát - co s tím
Jak mám žít a s kým

Dál se vrhat za sebou to nic nezmění
Úděl bumerangů dvou je míjení
Tak tě míjím, ať tě někdo lepší má
Jen ať v tom nejedu já
Ze tvé krásy chladných stěn šel někdy mráz
Mohlas mít sto známých jmen a já se třás
Ale štěstí jsem dostal víc než kdy dřív
Už nechoď, zas bych kýv

Hvězdičko blýskavá
Mám život svázaný s tvým
Těžko tě získávám
Lehko tě ztrácím - já vím
Jak mám spát - co s tím
Jak mám žít a s kým

Hvězdičko blýskavá
Mám život svázaný s tvým
Těžko tě získávám
Lehko tě ztrácím - já vím
Hvězdičko blýskavá
Mám život svázaný s tvým
Těžko tě získávám
Lehko tě ztrácím - já vím




Přátelství na n-tou

Mám přátel pár
věřim jim, jdou vedle mě
mám přátel pár
náš krok vryl punc do země
co nás táhne cestou blátivou a žene za duhou
přátelství na druhou

Mám přátel pár
stojí blíž, blíž než se zdá
mám přátel pár
zpívají, když zpívám já
co nám dává přežít těžké dny a zimu třeskutou
přátelství na čtvrtou

Nám čas přál
známe své lásky, stálice
ten, kdo to vzdal, jen pár dnů může trápit se
v čem je síla najít stejnou řeč i s další nevěstou
přátelství na šestou

Mám přátel pár
bez ptaní jdou vedle mě
mám přátel pár
náš krok vryl punc do země
co nás žene žárem palčivým a roztápanou tmou
přátelství na sedmou

Nám čas přál
moh by nám klidně přát i dál
rád pospíchal, z přízně své velkou daň si vzal
dal nám sílu, až nás zlomí pláč, pláč v roušce za plentou
přátelství na n-tou




Povídej

Povídej jestli tě má hodně rád víc než já
jestli když večer jdeš spát ti polibek dá
tak jako já to už je dávno
tak povídej, hej, povídej.

Povídej nechal tě být vždyť měl tě tak rád
nebos ho nechala jít když šel k jiný spát
tak jako mě to už je dávno
tak povídej hej povídej, povídej

Povídej jestli se ti po mně stýská
když večer jdeš spát
jestli když večer se blýská
nepřestala ses bát

Povídej, ne já se nevrátím jdi domů spát
svou lásku ti vyplatím víc nemůžu dát
jak jsem dal dřív to už je dávno
tak povídej hej povídej

Povídej, povídej, povídej




Pokoj č. 26

Tam v pokoji číslo dvacet šest
prodávaly holky svojí čest
okno, který skrývá starej dvůr
rozvrzaná postel, židle, stůl

Když za to pár korun dáš
tak na pár dnů domov máš
pak ale však musíš jít zas dál
dál, cestou necestou
jen na pár dnů
můžeš tady zůstat
jen na pár dnů
než dívka dá ti ústa
jen na pár dnů
nebudeš sám

Tam v hotelu v starým pokoji
kde jen mrtvej sám se nebojí
tam si holce hlavu do klína dám
těch pár korun na to ještě mám

Kdyby tak chtěl někdo k nám
přijít třeba nepozván
než-li budu muset jít zas dál
dál, cestou necestou

Jen na pár dnů
byl by to můj známý
jen na pár dnů
bydlel by tu s námi
jen na pár dnů
nebyl bych sám, sám, sám, sám



Hádíth

Vyprávěl mi posel z krajů vzdálených,
kde noc je den,
a kde život v květech krásně zbarvených
zdá se být snem.
O dívce krásnější než Fátim, žena snů,
o chlapci, který s ní byl šťastný třikráte sto dnů.

Své verše jí psal, a Korán ji chodil číst,
její srdce vzal, bílý nepopsaný list,
růžovou vodou, omýval vždy její tvář,
když s jitřní dobou, vycházela slunce zář.

S ránem však havran štěstí spí,
vzlétl nad kraj jak černý dým,
z křídel mu na zem spadla zášť,
láska oblékla smutků plášť.

A v chlapcově duši posel žárlivý
zlým ohněm vzplál,
pro nic za nic nožem, který tiší smích,
tu dívku hřál.

Tak hádíth končí smrtí bláhovou
a den jde spát
tohle se stalo s dívkou ubohou,
však třeba znát.

Že Prorok vyřkl soud, jdi k lidem ztraceným,
Al Mandžum jméno buď tvé, jsi dnem věčně šíleným.

Ten posel neřek víc,
Korán jal se číst,
a já veršů pár,
do písku jsem psal.

K ránu když havran štěstí spí,
vzlétl nad kraj jak černý dým,
z křídel mu na zem padá zášť,
lásku chraň ten kdo jí máš.




Co je to láska

Z jiných světů přiletěl jsem k vám
Ty si první koho tady znám
Duše má je čistý list
Nevím, co je nenávist a co je láska
Často slýchám o ní písně znít
Ten ji ztratil, ten chce novou mít
Je to vůně nebo zář
Pověz ty přec pravdu znáš
Co je to láska

Kde se vlastně ukrývá a kam chodí spát
Přinesl ji déšť či vodopád
Když se nikdo nedívá, zkouším na zeď psát
Ta dvě slova lásky, že mám rád

Je to růže nebo pouhý stín
Sám se pravdu asi nedovím
Jediná si koho znám
Po sté se tě proto ptám
Co je to láska
Co je to láska
Co je to láska
Co je to láska
Co je to láska




Klaunova zpověď

Já v mládí často podobal se vánku
a říkali mi, že mi rozum chybí
Dnes, dnes už mám, už mám na kahánku
a vy se ptáte, proč vám to povídám
Tak slyšte, já miloval jsem lidi
a proto jim, ne Bohu se zpovídám
Říkalo se o mě, že prý jsem hrubý
drzý a hloupý, nic prý mi nevadí
Vám lidem, vám se to mluví
Já však byl šašek a musel jsem se smát
A bál jsem se, že pláč můj prozradí
že chtěl jsem lásku svou někomu dát
Teď už mi líčidla rozežrala tvář
a maska smíchu navěky mi spadla
Tam v dáli vidím, vidím slunce zář
Já za tím sluncem musím jít

Dohrála hudba, opona spadla
Alespoň dneska chci lidskou hrdost mít

Po celý svůj život rozdával jsem smích
měl jsem rád lidi a žil jsem pro potlesk
A snad jsem taky, snad taky trochu zpych
Přesto bych rozdal všechno co jen mám
Však nemám nic, mě zbyl jenom stesk
tak běžte všichni pryč, já chci umřít sám




Takovej je svět

Bloudím světem a slunce v zádech mám
už hezkou řádku let
a pořád mě něco táhne někam dál,
takovej už je svět.

Když láká tě cesta k novým městům,
když láká tě k lidem černých lesů,
když láká tě tak musíš pořád dál jít.

Chtěl jsem dřív v dětství všechno možné znát,
až řekl mi můj děd,
člověk se musí o poznání prát,
takovej už je svět.

Buď vším buď, ten tulák co spí v poli,
buď vším buď, tou ženou, co se bojí,
buď vším buď, tím o čem dokážeš ještě snít.

Chtěl bych sílu mít a pěšky projít celým světem,
smutek lidem vzít,
s ptáky volně žít,
lásku svou rozdat všem ženám co se bojí,
poznat tuláky co zvolna jdou
dnem i tmou.

Toužím najít místo, kde v trávě spí
tmou zašlápnutý květ,
soužím se láskou o níž dívky sní,
takovej už je svět.
Že skrývá to po čem tolik toužím,
že skrývá to čím se někdo souží,
že skrývá písně, kterými by svět měl znít.

Chci svou sílu dát do rukou těch šťastných lidí,
co se uměj smát,
jak děti si hrát,
lásku znát by měli lidi v celém světě,
proto všechnu sílu svou chci dát,
chci dát, chci dát.








Náhrobní kámen
Petr Novák / Ivo Plicka

Toreador se nesmí bát
Petr Novák / Ivo Plicka

Dětský oči
Petr Novák / Ivo Plicka

Já budu chodit po špičkách
Petr Novák / Ivo Plicka

Hvězdičko blýskavá
Petr Novák / Eduard Krečmar

Přátelství na n-tou
Petr Novák / Pavel Cmíral

Povídej
Petr Novák / Ivo Plicka

Pokoj č. 26
Petr Novák / Ivo Plicka

Hádíth
Petr Novák / Ivo Plicka

Co je to láska
Petr Novák / Ivo Plicka

Klaunova zpověď
Petr Novák / Ivo Plicka

Takovej je svět
Petr Novák / Ivo Plicka








Petr Novák a skupina G&B, řídí Ladislav Klein
G&B: Ladislav klein – klávesové nástroje, flétna, zpěv
Stanislav Staněk – kytary, zpěv
Adolf Seidel – kytary, zpěv
Karel Novák – basová kytara, zpěv
Hubert Taüber – bicí nástroje
Aranžmá: Stanislav staněk ( 1, 5, 9 – 11 )
Karel Novák ( 2, 6, 7, 12 )
Ladislav Klein ( 3, 4 )
Adolf Seidel ( 8 )

Nahráno ve studiu Smetanova divadla v dubnu až červnu 1986
Hudební režie: Jan Svatoš
Zvuková režie: Josef Celerin
Odpovědný redaktor: Stanislav Titzl
Technická redaktorka: Růžena Hedrichová
Spolupráce na realizaci: Ladislav Klein

Photo © Antonín Krčmář, 1986
Cover © Petr Foltera, 1986
Sleeve note © Petr Novák, 1986
Vydal PANTON 1986.





Kolotoč svět - Modlitba za lásku - Ve jménu lásky - Kráska a zvíře - Co je to láska
Sladké trápení - Ahoj, tvůj Petr - The Greatest hits - Zpověď - 12 NEJ - Memento
Live - Dávné sliby - Náhrobní kámen - Síň slávy - Klaunova zpověď