Modlitba za lásku (1970, reedice z roku 1998)
Modlitba za lásku   1. Proč na lásku nevěříš (4:28)
  2. Loučení (2:58)
  3. Jarní den (1:50)
  4. Zlatý náramek (6:14)
  5. Váhá ti ruku dát (3:22)
  6. Modlitba za lásku (2:44)
  7. Štěstí není pro každého (5:05)
  8. Zahrada za domem (3:27)
  9. Opilec (3:25)
  10. To už je stáří (3:18)
  11. Svět na dlaních (2:08)
  12. Dny vzpomínek (2:14)
    BONUS:
Celkový čas: 59:37   13. Krásná dívka (3:57)
    14. Nejstarší automobil (2:31)
      SPECIAL BONUS:
    15. Já budu chodit po špičkách (2:28)
    16. Krásná slečna (2:35)
    17. Já budu chodit po špičkách (2:31)
    18. Dětský oči (3:34)








Původní sleeve note k vydání z roku 1970

Tak naše pětka s kormidelníkem vyráží do dalšího závodu. Kormidelník Petr Novák, první veslo - kytara Miroslav Dudáček, to druhé Jan F. Obermayer - varhany, třetí Jirka Čížek - basa, i čtvrté - Jiří Jirásek - bicí a konečně pátý háček Petr Bezpalec - saxofon a flétna. Loď Geoge & Beatovens. Favorit a vítěz na mnoha regatách. Na jevištích, festivalech, soutěžích, rozhlase, amfiteatrech, televizi. Rekordmani soutěží v prodeji malých lesklých kotoučů. Rekordmani v prodeji první LP Kolotoč svět. Teď jsou připraveni odstartovat s chutí tu druhou. Diváci... připravit, ke startu, pozor, TEĎ...
První metry, rychlé metry, PROČ NA LÁSKU NEVĚŘÍŠ. Na poslech chytlavá skladba se rozrůstá do Mirkova sóla, které vzápětí ustupuje Honzovým varhanám. Začátek prý je důležitý. Začátek je v tomhle případě i takový, jaký má být. Taktický plán trenéra? Zpomalení znamená smutné LOUČENÍ s krásnou letně večerní flétnou Petra. A tohle už je známý spurt George & Beatovens, který je určitě posunuje o pár metrů tratě dopředu. JARNÍ DEN. K Petrovi se přidává Honza, hlasy i hudba roste, proplétá se a vesele radostným pocitem je určitě tím nejkrásnějším obdobím celého roku. A rychle dál. ZLATÝ NÁRAMEK. Tady se zase ukazuje Petr Bezpalec nejenom saxofonem, ale i sám sobě tu a tam přizvukující flétnou. Pro opuštěné dívky přímo ideální. A dál. A vesele. A chytlavě. Všichni. VÁHÁ TI RUKU DÁT. Je jedno kdo, kde a jak, ale každopádně jeden z nejzapamatovatelnějších úseků závodu. Něco od srdce. Krásný, kostelní zvuk varhan. MODLITBA ZA LÁSKU. Utřete si slzy. Ještě se může vrátit. Krása. Otočka. Druhá polovina. Vítejte a vězte, že ŠTĚSTÍ NENÍ PRO KAŽDÉHO. Zpomalení do kouzelné flétnové pasáže. Závod sviští. Hip, hip, hurá! Jiráskův break. George & Beatovens míjejí kolem vašich očí (vlastně uší, promiňte, jedná se o fonetický závod). A ZAHRADA ZA DOMEM. Petrova skladba s hlasu odpovídající Mirkovou kytarou. Sport, sport, sport. OPILEC. Zase chytlavá melodie i text a suverénní podání. Mirek se blýskne kytarou... Rychle do finiše. Poslední metry odkrajuje závěrečné trojrozloučení. První ze tří: TO UŽ JE STÁŘÍ. Křehká a něžná. Krásná a nápaditá. A k cíli, pílí naše pětka i kormidelník. SVĚT NA DLANÍCH. Výborný Čížkův odraz. Mílové kroky. Jirka Jirásek, Mirek Ducháček a za nimi i ti ostatní zdolávají poslední metry gramofonového kontaktu. DNY VZPOMÍNEK. Melodický nápad Jirky Smetany prošpikovaný španělkou a postupně se přidávajícími bicími a andělským chórem. Dnes hlavu zpátky otáčím. Cíl. Potlesk. Všichni hlavu zpátky otáčejí.
A já doufám, že ty dny vzpomínek na druhém LP George & Beatoves budou čekat i na vás.

Petr Sís, 1970







Pominu-li výrobní termíny gramofonových firem na přelomu 60. a 70. let a čas, který tehdy uplynul od natočení desky k jejímu uvedení na trh, zůstává neoddiskutovatelnou skutečností, že Petr Novák s George & Beatovens šel nahrávat svoji druhou LP desku pouhých osm měsíců poté, co dokončil desku první (Kolotoč svět). Na této skutečnosti se podepsalo souběžně hned několik faktorů. Tehdy relativně nová vydavatelská firma Panton si byla dobře vědoma skutečnosti, že Petr Novák je jednou z největších hvězd (ne-li vůbec největší) její stáje, a byla si stejně dobře vědoma jistého výdělku z každé nově vydané desky Petra Nováka. Sám interpret se těšil ohromné přízni publika. Jeho masová popularita byla v určitém kontrastu s faktem, že Petr byl skutečně beatovým zpěvákem. Jeho domovem nebyly nablýskané sály a televizní show, ale beatové kluby. V povědomí tehdejších "kulturtrégrů" byl Petr Novák zařazen mezi "zlobivé bigbíťáky", jeho popularita však naprosto přesahovala hranice bigbítu. Po neúspěšném jednání o smlouvě se Suprahonem, kde Petr vydal pouhé dva singly, a po dlouhé řadě veleúspěšných singlů u Pantonu se tak vydavatelská společnost pokusila zaplavit trh Petrovými LP deskami. Méně už tehdejší dramaturgové uvažovali o skladbách, které Petr točil a pozapomínali na skutečnost, že zdaleka ne všechno, co pro Petra komponovali jiní autoři (byť spoluhráči z G & B), se hodilo k jeho pěveckému naturelu. Nutno ovšem rovněž zdůraznit, že si Petr sám svými prvními hity nasadil laťku nesmírně vysoko. Tak se stalo, že Petr Novák své první tři LP desky vydal v rozpětí pouhých dvou let.
Bonus v podobě singlu Krásná dívka / Nejstarší automobil patří k tehdejší běžné produkci George & Beatoves, zatímco poslední nahrávky tohoto alba jsou skutečnými sběratelskými raritami. Amatérské nahrávky George & Beatoves vznikaly porůznu od poloviny 60. let a dopomohly kapele k prosazení se v rozlasovém pořadu Jiřího a Miroslava Černých 12 na houpačce. Právě Já budu chodit po špičkách a Dětský oči byly prvními snímky Petra Nováka a George & Beatoves, které vstoupily do širokého povědomí. A to i přesto, že dlouho neexistovala jediná gramodeska George & Beatoves. Suprahon prohlásil nahrávky, které celý národ miloval z pořadu 12 na houpačce, za technicky nekvalitní a nevydatelné, a proto vyšly tyto písně na deskách až později v nových nahrávkách s Flamengem, respektive se znovuobnovenými George & Beatoves. Kolik amatérských nahrávek pořídili původní George & Beatoves, už dnes (ani muzikanti, kteří byli přímo "u toho") nespočítá. Jejich technická kvalita je z dnešního pohledu skutečně "poněkud sporná", ale co je to všechno proti sběratelské hodnotě. Skupina George & Beatoves zde hraje v původním obsazení: Petr Novák - zpěv, doprovodná kytara / Michal Burian - sólová kytara / Karel Sluka - baskytara, zpěv / Jiří Jirásek - bicí. A skutečnou raritou je foukací harmonika, na kterou v posledních dvou snímcích hraje textař Ivo Plicka. (Podrobnou historii skupiny George & Beatoves z pera Aleše Opekara najdete v časopisu Rock & Pop z roku 1997, č. 11 a 12). V roce 1995 řekl Petr Novák pro televizní pořad Bago: "V úplných začátcích jsme se jmenovali Beatles a v té době jsme taky nazkoušeli vůbec první vlastní písničku. Jmenovala se Ty jsi strašně krásná slečna..." Takže vám premiérově nabízím několikerou raritu: nikdy nevydanou písničku Beatles, nebo vůbec první písničku George & Beatoves...

Karel Knechtl, 1998







Proč na lásku nevěříš
(P. Novák / J. Smetana)

Tak prý běháš po střechách dál,
v týdnu spáváš, ohni si se smál,
vrháš dýkou na obtížný cíl,
zásah přesný, přerazí ti kýl.
Vím, že tíseň nepoznáš,
vím, že strach si nepřiznáš.

Když daleký křik uslyšíš,
k místu běžíš, sám vše vyřešíš,
ujíždíš pak zpátky krajinou,
psům mizíš a jsi chráněn tmou.
Vím, že díky nečekáš,
dál od lidí utíkáš,
vím, že díky nečekáš,
dál od lidí utíkáš.

Čekám, že jednou se svěříš,
stále přece nemůžeš tak žít,
musíš taky mít někoho rád,
být s někým, svou lásku dát.
Vím, že jednou mi povíš,
proč na lásku nevěříš.




Loučení
(J. Čížek / I. Plicka)

Loučení, krátké se zdá,
pláč nezmění, to co se musí už stát,
stíny se vkrádaj na podzimní bál,
vidíš, léto jde dál.

Loučení, marné a zlé,
zlé soužení, nechci mít nic co je tvé,
dálky ať vezmou to oč jsem dřív stál,
já chci s létem jít dál.

Loučení, s léty co jdou,
být zasněný vždy nad láskou svou,
toulat se místy, kde dřív jsem si hrál,
a pak s létem jít dál.

Loučení, krátké se zdá,
vím, dobře vím, že žádné mě nečeká,
dávno jsem skončil a zůstal jsem sám,
přesto léto čekám.




Jarní den
(J. F. Obermayer / Jiří Smetana)

Rukou mává a chtěl by tím říct,
že snad mám jít s ním,
že prý slunce tolik pálí a já ještě sním,
a tak jdu s ním a poznávám rád,
vlastně pravdu má,
že škoda by to velká byla,
kdybych zůstal spát.

Rukou mává a chtěl by tím říct,
že snad mám jít s ním,
že prý slunce tolik pálí a já ještě sním,
a tak jdu s ním a poznávám rád,
vlastně pravdu má,
že škoda by to velká byla,
kdybych zůstal spát.

A ptáci lítaj v oblacích
i já si zkouším do větru psát,
když ryby plují v potocích,
musím se smát.

A ptáci lítaj v oblacích
i já si zkouším do větru psát,
když ryby plují v potocích,
musím se smát.

A tak běhám po pasekách,
dokud se nezadýchám,
i po stromkách zkouším vylézt,
jejich korunách,
když dívenku na svojí cestě potkám,
nenechám ji jít,
dokud pro ni nenatrhám,
náruč kapradí.

Pod skálou mech posbírám
a do kapes je dám,
po chvíli si uvědomím,
že hlad dostávám,
a tak zas domů pospíchám,
tolik se těším jít spát,
však vím, že zítra ráno zas budu chtít brzo vstát.




Zlatý náramek
(P. Novák / E. Král, Jiří Smetana)

Do záře hvězd uleháš, usínáš,
na zlatém náramku máš, jméno máš,
ten, kdo ho vyrýval, chtěl ti vše dát,
lásku však ukrýval, neuměl brát.

Když jednou ztratilas míč v obilí,
on hrál si s ním, byl štěstím opilí,
rád křídou kreslíval po věžních zdí,
déšť všechno omýval, slyšel tvůj smích.

Pak mu táta prozradí, že musí
zítra koně zapřáhnout, dál zas jít,
nešťastný usedá u tvých dveří,
co na práh ukládá, to ti svěří.

V duši tvé zanechal žal, trpký žal
a všechny vzpomínky vzal, s sebou vzal,
jen zlatý náramek ze všeho zbyl,
se jménem oddaně dávno co byl, dávno byl, co byl.




Váhá ti ruku dát
(M. Dudáček, J. F. Obermayer / J. Smetana, J. W. Klatovský)

Váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí
a doufá, že brzy se dovíš,
jak rád by tě chtěl mít,
pak hledá způsob jak si tě vzít
a dál jen s tebou být,
poznává, že není tak lehké si získat přízeň tvého těla.

Váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
proč stále váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
jak začít a přitom vážný být,
kdy dá ti akt vyprát,
jaký být a přitom neublížit,
sám se musí ptát,
strach nemít, že lásku vyplaší dříve, než-li ji okusí.

Váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
přemítá jak zvítězí
sám nad prázdným pokušením které mívá,
ve chvílích nejkrásnějších
přízrak lásky jeho duši rozechvívá.

Váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
i dále váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí.
zkouší psát o tobě něžný rým,
trhá jej vzápětí,
zas touží najít tvůj tichý stín,
který však odletí,
začne pít, věří, že to pomáhá
a vrací se domů k rán.

Váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
stále jen váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí.

Váhá ti ruku dát, lásku svou dokázat.

Dále jen váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí,
stále jen váhá ti ruku dát, láskou svou dokázat,
co cítí.
Váhá ti ruku dát, lásku svou dokázat.




Modlitba za lásku
(J. F. Obermayer / I. Plicka)

Vrať mi bože lásku zpátky,
nebo pověz jaký to mám hřích,
noc je dlouhá, den tak krátký
a déšť odnes z ulic všechen smích.

Vrať mi bože lásku zpátky,
láska je chléb a já musím jíst,
vem poslední mé dvě zlatky,
kup mi život, aby se dal snýst.

Ponech srdci aspoň zdání,
že má všechno, co jen může chtít,
vrať mi bože lásku zpátky,
bez ní nelze lidský úděl nést,
člověk je tvor příliš vratký,
láska musí jeho kroky vést.

Vezmi bože každý můj hřích co znáš
pak všechny zvaž
a srovnej s tíhou lásky,
kterou mi odpíráš.

Vrať mi bože lásku zpátky,
vrať mi bože lásku zpátky,
vrať mi bože lásku zpátky,
vrať mi bože lásku zpátky.




Štěstí není pro každého
(M. Dudáček / J. Smetana)

Vím sám, že ani dost peněz nemám,
že utratím je lehce sám,
když mám zas večer čas někam jít,
někam jít, někam jít.

Vím sám, když v noci koukám ke hvězdám,
že chci ti koupit malej prám
a plout s ním po horských bystřinách,
bystřinách, bystřinách.

Jsi tak krásná,
až oči přechází,
jsi tak krásná,
když měsíc vychází.

Vím sám, že s autem rychlým chtěl bych žít,
jezdit s ním a s tebou být
a říkat, že svou lásku ti dám,
lásku dám, lásku dám.

Vím sám, že tohle nemůže se stát,
i když to víš jak mám tě rád,
chceš dále beze mne sama být,
sama být, sama být.




Zahrada za domem
(P. Novák / J. Smetana)

Za domem
zahradu vidíš stát,
každý den
tam chodím když jdu spát.
Cestičkou pak se dám
a tam dál zůstávám,
tam dál, tam ti pošeptám,
že lásku svou jen tobě dám.

Mám tě rád,
ruku tvou tak lehce pohladím,
do vlasů
něžně tě políbím.
V náručí budu tě nést,
kolem budou kytky kvést,
tam dál do nich tě položím,
potom vodou kvítí osvěžím.

Už dlouho víš,
už dlouho víš,
že já mám kvítí strašně moc rád,
vždyť taky musí žít,
že já mám kvítí strašně moc rád,
a tak mu dávám pít.
Mám rád, mám rád,
mám rád, mám rád.

Za domem
zahradu vidíš stát,
každý den
tam chodím když jdu spát.
Po cestách pak se dám
tam dál zůstávám.




Opilec
(M. Dudáček / J. Smetana)

Když poslední láhev dopíjí
sotva dýchá, sklenku rozbíjí,
hlavu těžkou na stůl pokládá,
jak se bránit, když tolik strádá.

Před očima tma mu pak mizí, pak mizí,
nový svět už není tak cizí, tak cizí,
zář snů je pláč dnů.

Všichni křičí, ať jde pryč ten spáč,
za límec ho táhne místní rváč,
pak se před hospodou probouzí,
nemá kam se ukrýt před bouří.

Před očima tma zas nemizí, nemizí,
a ten svět je pořád tak cizí, tak cizí,
zář snů je pláč dnů.

Před očima tma mu pak mizí, pak mizí,
nový svět už není tak cizí, tak cizí,
zář snů je pláč dnů.

Všichni křičí, ať jde pryč ten spáč,
za límec ho táhne místní rváč,
pak se před hospodou probouzí,
nemá kam se ukrýt před bouří,
nemá kam se ukrýt před bouří,
nemá kam se ukrýt před bouří.




To už je stáří
(J. Smetana, J. Čížek / I. Plicka)

Tak dlouho kráčím
a nejsem dál,
než kdybych celý
život stál.

Život se ztratil jak dým,
tak málo o něm vím,
to už je stáří, všechno je pryč
a já teď už jenom sním.

Zbývá mi ještě
pár kroků jít,
snad je to trest,
snad to má být.

Chtěl jsem se světem dát,
nohy zůstaly stát,
to už je stáří, všechno je pryč
a já teď budu jen spát.




Svět na dlaních
(J. Smetana, J. Čížek / I. Plicka)

Proč se jenom já mám nějakýho trestu bát,
není to hřích, že jsem už mockrát měl rád.

Ať si jen prší, já svou dívku mám,
odnesu svět ve dlaních, k nohám jí ho dám.

Padá déšť, myje svět, co mi leží na dlaních,
vidím tě jít v bílém zvony vyzvání.

Stojím tu v dešti a nevím jak dál,
svět mi leží ve dlaních a já vzpomínám.




Dny vzpomínek
(J. Čížek, J. Smetana / I. Plicka)

Dnes hlavu zpátky otáčím,
vím, že dál dojít nestačím,
jen pár dnů vzpomínek mi ještě zbývá
a nocí, v kterých marně sním.

Jak dívku prvně políbím,
svou mámu zase uvidím,
mým snem jdou vojáci a každý zpívá,
jsem kluk a tu píseň jim závidím.

Na první schůzku utíkám,
to už mám vlasy bůh ví kam,
pak první zármutek se v srdci skrývá
a mě se hned zdá, že umírám.

Dnes hlavu zpátky otáčím,
vím, že dál dojít nestačím,
jen pár dnů vzpomínek mi ještě zbývá
a nocí, v kterých marně sním.

Dnes hlavu zpátky otáčím,
dnes hlavu zpátky otáčím,
dnes hlavu zpátky otáčím,
dnes hlavu zpátky otáčím.




Krásná dívka
Jiří Čížek / Ivo Plicka


Někdo by chtěl víc než může mít
až pak jednou neví co dál chtít
lásku nikdy neviděl a snad ani neví kde ji vzít
mně zas stačí mokrou trávou jít
na hvězdy se dívat, tiše snít
o tom že tam v květinách
by snad mohla krásná dívka být

Krásná dívka, krásná dívka zakletá
a má píseň k jejím nohám přilétá
dívčin úsměv zmírní tmu co zaclání
já pak najdu snáze cestu k ní

Někdo touží všechny země znát
jiný by zas moře viděl rád
snad i létat v oblacích by si mohl také někdo přát
já se raděj dívám ke hvězdám
snad se jednou na cestu k nim dám
teď však budu ale spát
před očima nitky svých snů mám

Lidé říkaj že jen pořád spím
že jsem hloupí a že málo vím
každý se mi posmívá
že jsem lenoch a že prý moc jím
však jestli někde krásná dívka spí
zakletá do růží, do trní
tak ještě chvíli posečká než ji moje síla zachrání

Krásná dívka, krásná dívka zakletá
a má píseň k jejím nohám přilétá
dívčin úsměv zmírní tmu co zaclání
já pak najdu snáze cestu k ní








Proč na lásku nevěříš (4:28)
Petr Novák / Jiří Smetana

Loučení
(2:58)
Jiří Číže / Ivo Plicka

Jarní den
(1:50)
Jan F. Obermayer / Jiří Smetana

Zlatý náramek
(6:14)
Petr Novák / Eduard Král, Jiří Smetana

Váhá ti ruku dát
(3:22)
Jan F. Obermayer, Miroslav Dudáček / Josef Wurm-Klatovský, Jiří Smetana

Modlitba za lásku
(2:44)
Jan F. Obermayer / Ivo Plicka

Štěstí není pro každého
(5:05)
Miroslav Dudáček / Jiří Smetana

Zahrada za domem
(3:27)
Petr Novák / Jiří Smetana

Opilec
(3:25)
Miroslav Dudáček / Jiří Smetana

To už je stáří
(3:18)
Jiří Smetana, Jiří Čížek / Ivo Plicka

Svět na dlaních
(2:08)
Jiří Čížek / Ivo Plicka

Dny vzpomínek
(2:14)
Jiří Smetana / Ivo Plicka

Krásná dívka
(3:57)
Jiří Čížek / Ivo Plicka

Nejstarší automobil
(2:31)
Jiří Čížek / Ivo Plicka
nahráno v červenci 1971 ve studiu A - Karlín

Já budu chodit po špičkách
(2:28)
Petr Novák / Ivo Plicka

Krásná slečna
(2:35)
Petr Novák / Ivo Plicka

Já budu chodit po špičkách
(2:31)
Petr Novák / Ivo Plicka

Dětský oči
(3:34)
Petr Novák / Ivo Plicka

 


 

Petr Novák - zpěv
Jan F. Obermayer - varhany, piano, altsaxofon, zpěv
Jiří Čížek - basová kytara, zpěv
Miroslav Dudáček - kytary, zpěv
Jiří Jirásek - bicí nástroje, tympány, tamburína
Petr Bezpalec - flétna, tenorsaxofon, tamburína, zpěv
Nahráno 27. června - 5. července 1970 ve studiu Břevnov
Hudební režie: Svatoslav Rychlý
Zvuková režie: Hugo Markéz
Produkce: Jiří Smetana

BONUS:
nahráno v červenci 1971 ve studiu A - Karlín

SPECIAL BONUS:
Sony Music / Bonton, 1998
(nahrávky z archivu Vladimíra Zahradníčka)

 


Kolotoč svět - Modlitba za lásku - Ve jménu lásky - Kráska a zvíře - Co je to láska
Sladké trápení - Ahoj, tvůj Petr - The Greatest hits - Zpověď - 12 NEJ - Memento
Live - Dávné sliby - Náhrobní kámen - Síň slávy - Klaunova zpověď