Když filozof Staré Číny řekl někomu: "Přeji ti zajímavý život", nebylo to přání, ale kletba…
Minimálně jedna ze tří stojících nad kolébkou Petra Nováka musela mít šikmé oči a nažloutlou pleť…
Nejinak tomu bylo i u ostatních veteránů naší rockové generace, jejíž život měl k selance vesmíru daleko…
Dozvuky druhé světové války, únor 48, padesátá léta, studená válka, totalita, nedostatečný, nejen kulturní styk s "ostatním" světem, zákazy, příkazy, "umělochrupné" úsměvné nadšení, emigrace skutečná i vnitřní a všude kolem se rozlívající bezbřehé kajkovské, šedivé moře, zdánlivě klidné, bez otazníků, ale čpící ztajenou výhružkou a strachem…
Když přes tento filtr prošel koncem padesátých a začátkem šedesátých let "Král Rock´n´roll",
Jedním z jeho mnoha převleků byla i specificky česká "bigbítová" písnička, a jedním z jejích "krejčích" byl právě Petr Novák…
Jednoho letošního srpnového rána jsem seděl u stolu, díval se z okna do jihočeského lužního oparu a z hlavy, ve které mi zněla jedna z posledních melodií Petra Nováka, to bylo na bílý papír už docela blízko k veršům…
Jsem zvyklý mít při psaní puštěné rádio, které mi vytváří "hlučnou samotu" nepřítomné hospody…
Co tam říkají většinou nevnímám, ale jde - li o něco důležitého, podvědomí zapne červenou kontrolku…
Zaslechl jsem Novákovo jméno.V první chvíli mě napadlo, že mu třeba blahopřejí k narozeninám.To jsem zamítl, na jeho dvaapadesátiny bylo v srpnu příliš brzo…
Na Smrt ne…
Když zprávu opakovali, potvrdili mi to, co už jsem vnitřně věděl. Petr Novák zemřel 19.8.1997…
V kolotoči myšlenek a vzpomínání se mi to, že naše poslední album už nenazpívá, jevilo proti skutečnosti, že už není, nicotné…
Když jsem se vrátil do Prahy a spojil se s kluky z kapely, dozvěděl jsem se, že je napadlo namísto smutečního obřadu, který si Novák nepřál, muzikantské setkání, kde by různí zpěváci a muzikanti, souputníci, i ti mladší, které Petr nějak poznačil, zazpívali kromě jeho starých klasických, dnes už "nesmrtelných pecek", i ty naše nové, které už nestačil nazpívat.I když se to zdálo v tak krátkém čase nemožné, večer se uskutečnil 18.října v Kongresovém centru v Praze.
Na jevišti se vystřídaly dvě generace rockerů a v sále seděly určitě babičky, matky, dcery i vnučky…
Trochu jsem se obával, aby večer nesklouzl do nechtěné sentimentálky nebo křečovitě chtěnosti.
Nestalo se tak.
Lidi v sále, unaveni současnou "blbou náladou" z ekonomické a politické situace, vstoupili vstřícně do očistné lázně Novákových písniček, do světa, kde se Láska, Krása a Lidské souznění nepřežily…
Spojení hlediště - jeviště bylo přímé a večer takový, jako Petr Novák sám…
Na tom jsme se shodli po koncertě všichni "pozůstalí"…
Než si záznam živé nahrávky tohoto večera In memoriam Petr Novák "položíte na svůj gramofon", chtěl bych vám popřát zajímavý život, protože bez kletby by to nebyl ani Život ani Rock.

Pavel Vrba

Mistr déšť

Deštník co ho pokořil
Omokal
Omokal
Déšť z něj stékal do moří
K zátokám
K zátokám
Byl v tom řád.

Suchem déšť byl vzácnější
Vítaný
Vítaný
Jak chůva svět konejšil
Ve spaní
Ve spaní
Z dobrých sluhů je zlý pán
Niagarou přetek džbán
S hordou kapek přijel chán
Mistr déšť
Mistr déšť.

Nikdo archu nestavěl
Biblickou
Biblickou
Svět měl svou tvář bezhlavě
Nelidskou
Nelidskou
Sebejistý bezpečný
S pýchou k živlům netečný
Tak svět zastih válečník
Mistr déšť
Mistr déšť.

Příští deštík májový
Už mě těžko osloví
Kdy z něj bude kdo to ví
Mistr déšť
Mistr déšť.



To napsaný křídou

Já kradenou křídou
Svý verše psal
A na černý křídlo
Blues hrál.

Svět voněl nám dálkou
A požár v nás plál
Já láskou se zalknout
Si přál.

To už je dávno
Tu školu zbourali
Kam jsem chtěl sáhnout
Mi někdo oddálil.

To napsaný křídou
Věk s tabulí vzal
Však láskový vřídlo
Mám dál.

Ten co náš svět řídí
Vím leccos nám vzal
Však špačka tý křídy
Mám dál.

Z lacinejch mýdel
A z těch dívčích blůz
Zní dál z černejch křídel
Mý blues.

To už je dávno
Tu školu zbourali
Kam jsem chtěl sáhnout
Mi někdo oddálil.

To už je dávno
Žádný neštěstí
Já svět chtěl táhnout
A upad u cesty.

To napsaný křídou
Věk z tabulí vzal
Však láskový vřídlo
Mám dál.



Rychle oblíknout a adieu

Jsou to loupežníci zážitků
V touze své jsou urputní
On je doma jen kus nábytku
Ona taškou nákupní
Tak se scházej týdně v bytech půjčených
Krásní se svou odvetou
Růže z jejich zemí spálených
Vykvetou.

Jsou to umývači všedností
Bránící se zalknutí
Láskou v chvatu sebe pohostí
Pak jdou domů sehnutí
Že to rázně změní vždycky slíbí si
Stejně tomu nevěří
Zamknou - zhasnou touze nápisy
U dveří.

Rychle oblíknout a adieu
Před tím sprchou stopy smýt
Zbytek v láhvi ¨někdo dopije
Je čas jít.

Jsou to náhradníci zážitků
S léty méně urputní
On je doma dál kus nábytku
Ona taškou nákupní
Pouštěj desku dávnou s Royem Orbisonem
Stálým hraním vydřenou
Tím si vrátěj mládí úlisné
S ozvěnou.

Rychle oblíknout a adieu
Před tím sprchou stopy smýt
Zbytek v láhvi někdo dopije
A jít žít.

Rychle obléknout a adieu
Potom domů každý sám
Rychle obléknout a adieu
Sám to znám.



Ty se mi zdáš

Ty se mi zdáš
V kabátku od pyžama
Ty se mi zdáš
Ve snu jsi jemná dáma
Z kůže ti měsíc svítí
Ty vleže mlčíš jen
Tu holku na zabití
Vzal den.

Ty se mi zdáš
Před prachem snu ses zula
Ty se mi zdáš
Jsi jiná předminulá
Pokoru z tebe cítím
Sen rozbil klec čtyř stěn
Tu holku na zabití
Vzal den.
Na trůně z perel sedím
A ty jsi mým svítáním
Tak prý to v nebi vypadá
V knize dnů stejnošedých
Pak ztrácíš zábrany
Jsi ta co ve dne
Postrádám.

Ty se mi zdáš
Jsi v kabátku od pyžama
Ty se mi zdáš
Ve snu jsi jemná dáma
Z kůže ti měsíc svítí
Ty vleže mlčíš jen
Tu holku na zabití
Vzal den.

Na trůně z perel sedím
A ty jsi mým svítáním
Tak prý to v nebi vypadá
V knize dnů stejnošedých
Pak ztrácíš zábrany
Jsi ta co ve dne
Postrádám.

Ty se mi zdáš
Ty se mi zdáš.



Lásky je zdá se mi míň

Říkám
Kde všechny zázraky jsou
Co já jsem znal
Světlo ve mně se ztrácí
A svět jde dál
Zase
Na stoly židle dávaj
Ránem řvou ptáci
Louže lesklý jsou víc než je sláva
Co já jsem znal.

Jenom lásky je zdá se mi míň
Než bylo dřív
Jenom lásky je zdá se mi míň
Míň než bylo dřív.

Pořád
Stejný svý otázky mám
Co já jsem měl
Sevřít v ruce vůni nádherný chvíle
Bych dál chtěl
Všechno
Běží podle věčnejch
Vesmírnejch řádů
Jenom láska ta ztrácí se
Je o kolo vzadu.

Jenom lásky je zdá se mi míň
Než bylo dřív
Jenom lásky je zdá se mi míň
Míň než bylo dřív.

Ptám se
Kde všechny zázraky jsou
Co já jsem znal
Světlo ve mně se ztrácí
A svět jde dál
Zase
Na stoly židle dávaj
Ránem řvou ptáci
Louže lesklý jsou víc než je sláva
Co já jsem znal.

Jenom lásky je zdá se mi míň
Než bylo dřív
Jenom lásky je zdá se mi míň
Míň než bylo dřív.

Úvod [Michal Prokop] 1:17

Esther [Michal Prokop] 4:57 (5:18)
Miroslav Dudáček / Ivo Plicka

Sedm prázdných dnů [Pavel Sedláček] 2:58 (3:20)
Jan Obermayer / Ivo Plicka

Džbán [Pavel Sedláček] 3:04 (3:53)
Petr Novák / Ivo Plicka

Bezhlavý rytíř [Petr Janda] 3:05 (3:40)
Petr Janda / Jiří Vitinger

Mistr déšť [Petr Janda] 3:55 (4:03)
Petr Novák / Pavel Vrba

Pokoj č. 26 [Aleš Brichta] 3:01 (3:18)
Petr Novák / Ivo Plicka

Dětský oči [Miroslav Žbirka] 4:24 (5:52)
Petr Novák / Ivo Plicka

To napsaný křídou [Miroslav Žbirka] 2:50 (3:01)
Petr Novák / Pavel Vrba

Hvězdičko blýskavá [Karel Kahovec] 3:23 (3:48)
Petr Novák / Eduard Krečmar

Rychle oblíknout a adieu [Karel Kahovec] 3:20 (3:47)
Petr Novák / Pavel Vrba

Já budu chodit po špičkách [Luboš Pospíšil] 2:22 (2:34)
Petr Novák / Ivo Plicka

Povídej [Ivan Hlas] 2:05 (2:21)
Petr Novák / Ivo Plicka

Ty se mi zdáš [Ivan Hlas] 3:07 (3:37)
Petr Novák / Pavel Vrba

Co je to láska [David Koller] 2:27 (2:56)
Petr Novák / Ivo Plicka

Lásky je zdá se mi míň [David Koller] 4:15 (4:32)
Petr Novák / Pavel Vrba

Náhrobní kámen [všichni] 3:46 (4:26)
Petr Novák / Ivo Plicka




Čas v kulatých závorkách je čas písní včetně mluveného slova a potlesku.
Údaje v hranatých závorkách - jména interpretů, kteří určitou skladbu zpívají.

Složení George and Beatovens:
Stanislav Staněk - el.kytara, sbor
Michal Pavlík - klávesy, el.violoncello, sbor
Karel Novák - baskytara, sbor
Petr Eichler - bicí nástroje

Záznam koncertu KCP - studio Hostivař
Zvuková režie - Zdeněk Šikýř, Pavel Pišvejc
Smícháno ve studiu Hostivař 30.10. - 13.1.1997 - Zdeněk Šikýř, Michal Pavlík, Karel Novák, Petr Eichler.
Mastering studio Svengali - Martin Dušek, Alexej Charvát
Produkce - George and Beatovens Music
Sleeve note - Pavel Vrba
Foto - Alan Pajer (titul)
Dimír Štastný (koncert)
Otto Dlabola (archiv + disk)
Martin Rychta (booklet str. 10)
Design - Zuzana Mašková
Litografie - Omicron Praha, s.r.o.

Rub a líc - Vzpomínka na Petra Nováka - Kulhaví poutníci - To nejlepší z let 1965 - 2002 - 15 největších hitů Petra Nováka - Paní v černém (Singly 1967 - 1972)